Řecko si bude brzy půjčovat za záporné reálné sazby jako Německo

Published on: January 11, 2015

Filled Under: ZPRÁVY

Views: 1928

Tags: , , ,

Konvenční myšlení nám říká, že při 175% zadlužením vůči HDP je řecký dluh neudržitelný a Alexis Tsipras bude záchranou řecké ekonomiky, pokud chce přejednat zásadní restrukturalizaci dluhu. Věci se ale někdy mají naprosto jinak, než se za první pohled zdají, zde je proč :

  1. Řecký veřejný dluh je z 85% držen mezinárodními věřitelskými institucemi: EU drží 65%, ECB 10% a IMF 10%. Restrukturalizace dluhu nepotřebuje zapojení soukromého sektoru a není tedy systematicky významná. Není třeba zapojovat ani soukromé věřitele a děsit je. Úrokové sazby je třeba držet nízko a podporovat tak růst půjček a investic. I pokud Syriza vyhraje příští volby, soukromí věřitelé by neměli očekávat žádné ztráty, pokud Řecko neopustí Eurozónu a dluh nebude konvertován do drachmy. Alexis Tsipras může být populista, ale není blázen. Ví, že bez zahraničních investic ekonomiku nikdy plně na nohy nepostaví.
  2. 65% veřejného dluhu drženého Evropskou unií mělo původně sedmiletou splatnost a úrok 3M Euribor + 5.5%. Maturity byly postupně prodlouženy na více než 30 let a úrokový výnos snížen u 15% dluhu na 3M Euribor + 0.5% (bilaterální půjčky vůči Řecku, EFSF/EFSM/ESM v roce 2010 ještě neexistovaly). U zbylých 50% dluhu vůči EU je pak úroková sazba nastavena na 3M Euribor + 1.5%, úroky jsou ale odloženy na deset let a nejsou splatné až do listopadu 2022. Pokud to zní až příliš dobře, tak EU dokázala podmínky ještě vylepšit. V listopadu 2012 ECB začala vracet veškeré zisky spojené s držením řeckého dluhu zpátky Řecku. V roce 2013 tyto platby představovaly 1.5 mld. EUR. Celkové úrokové platby z Řecka Trojce (ECB, EU, MMF) pak byly 1.7 mld. EUR, tedy méně než 1% řeckého HDP. Pokud od celkových oficiálních úrokových plateb (7.3 mld. EUR) odečteme odložené úroky, všechny vrácené peníze z úroků od ECB a řecké centrální banky a očistíme o výnosy z aktivit, které jsou financovány řeckým dluhem (investice do bank vydělávají 8%, zpětné odkupy dluhu v podobě pokladničních poukázek), dospějeme k celkovým čistým úrokovým cash platbám ve výši méně než 1 mld. EUR (méně než 0.5% HDP). Na cash bázi si dnes Řecko půjčuje levněji než Německo, u nějž úrokové platby představují zhruba 2% HDP.
  3. Není pravda, že Evropa má problém s restrukturalizací řeckého dluhu. Během posledních 4 let mezinárodní věřitelé potichu odepsali zhruba 300 mld. EUR v čisté současné hodnotě řeckého dluhu. Nikdo o tomto nemluví příliš hlasitě ze zjevných politických důvodů, ale tichá forma neznamená neexistenci.
  4. Jako obvykle, výměnou za strukturální reformy dojde k prodloužení splatností a dalšímu oddálení úrokových plateb. Transformace proběhne na bázi NPV bázi, přičemž nominální hodnoty zůstanou zachovány, aby v účetnictvích mohly být vykazovány v plné hodnotě a politici nemuseli hovořit o transferech. Efektivní úroková sazba řeckého dluhu klesne k nule a na reálné bázi bude záporná. Řecko brzy bude vykazovat nominální růst na úrovni 3-4% a tímto tempem dluh umořovat. Na NPV bázi bude mít Řecko brzy nejzdravější rozvahu ze všech členských států. A to nejenom u veřejného sektoru, ale i u soukromého sektoru.
  5. Už Samaras chtěl přejednat dluh a snížit tlak na růst primárních přebytků. Evropa by mu tento krok schválila. Jednotkové mzdové náklady klesly v Řecku o 20% a země je znovu konkurenceschopná. Teorie o výstupu Řecka z Eurozóny jsou bláznivé. Řecko nyní má primární přebytek rozpočtu i přebytek běžného účtu. Vystoupením by Řecko muselo restrukturalizovat celý bankovní sektor, ztratilo by na čas důvěru u zahraničních investorů a muselo si jít půjčovat na trzích za 5% a více. Efektivně by tak platilo více než dnes a dostalo se ještě do větších problémů. Tsipras ví, že vystoupením z Eurozóny by více ztratil, než získal.

Řecká bouře se brzy přežene.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>